.

Až do první poloviny 19. století byla rybniční soustava jednou z nejdůležitějších součástí hospodářství paskovského panství. Patřilo k ní okolo 30 rybníků, které rozhodující mírou utvářely také zdejší krajinu. Později s rozvojem zemědělství a průmyslu postupně zanikají. Alespoň částečnou obnovu prožívají od 50. let 20. století. Jejich historii je věnována informační tabule nacházející se u místního hřbitova.

V rovinaté krajině Ostravské pánve při hranicích s Podbeskydskou pahorkatinou, napájenou toky řek Ostravice a Olešné, byly již ve středověku přirozeně příhodné podmínky pro zakládání rybníků. Rozsáhlá soustava zahrnovala v době největšího rozmachu okolo 30 rybníků táhnoucích se od území Žabně až po Hrabůvku. Jednotlivé objekty byly důmyslně propojeny systémem kanálů. Dílo držitelů paskovského panství Jana z Žerotína, Jana Skály z Doubravky a Hradiště a Jana z Pernštejna vytvořené v 16. století je tak oprávněně srovnatelné s věhlasnou soustavou rybníků založenou ve stejném století Jakubem Krčínem v jižních Čechách. V plném rozsahu existence je dokládá ještě mapa stabilního katastru z roku 1833. Ta je pro zájemce ke zhlédnutí na tabuli č. 5 informačního systému, která je této problematice věnována. Tabule je instalována nedaleko rybniční soustavy u parkoviště před paskovským hřbitovem. Zájemce se na ní může dozvědět také o Edmundu Reitterovi, významné osobnosti Paskova a mezinárodně uznávaném entomologovi, který byl v 70. letech 19. století správcem rybniční soustavy.

K největším rybníkům na katastru Paskova patřily Kuboň, Jedlovec, Piskoř, Neužil a Janovský. Jejich plocha v součtu představovala téměř 26 ha. V 19. a 20. století však změny priorit hospodářského rozvoje způsobily postupný ústup významu rybníkářství i zánik samotných rybníků. Nahradily je pastviny, pole určená pro pěstování zemědělských plodin a později dopravní, energetická a průmyslová infrastruktura. Přesto rybníkářství v Paskově zcela nezaniklo a od poloviny 20. století zažívá postupnou renesanci. Hlavně na místě bývalého rybníku Piskoř se nyní nachází čtyři menší rybníky Labuťák, Kohut, Piskoř a Očko, které doplňují ještě další tři nové rybníky v jejich blízkosti. Svým rozsahem největšími zůstaly dva rybníky nedaleko areálu Dolu Paskov, které nesou stále jméno po svém předchůdci Kuboň 1 a Kuboň 2. Přestože změnily své původní poslání a po dobu existence těžby uhlí byly technologickými nádržemi, stávají se v současnosti opět stále více vodními plochami sloužícími k rybolovu.

Podobně jako zámecký park tak i rybniční soustava se v Paskově vrací v mezích možností ke svému původnímu poslání a nabízí větší symbiózu mezi počínáním člověka a krajinou, ve které žije.