.

V Paskově se nachází pozoruhodné množství celkem dvanácti soch. Tři z nich zobrazují křesťanské světce. Sv. Jan Nepomucký a sv. Šebestián stojí před předzámčím a sv. Florián na Náměstí. Řeckou mytologii připomíná ojedinělý soubor soch v prostorách zámeckého parku. Jde o bohyně Athénu (kopie), Niké, Tyché a Eris a o hrdinu Herkula (Hérakla). Doplňuje je ještě zpodobnění lva, které dříve sloužilo jako vodotrysk. Originál zmíněné sochy Athény se pak nachází v atriu zámku. Před budovou městského úřadu stojí socha T. G. Masaryka. Poslední sochou, již mimo centrum města, je alegorie „Celulozy“ v areálu firmy Lenzing Biocel Paskov.

Na území Paskova najdeme celkem dvanáct soch, což je na čtyřtisícové město poměrně pozoruhodný počet. Zajímavá je i jejich skladba. U soch v okolí jde obvykle o zobrazení křesťanských světců, v Paskově jsou ve většině případů zastoupeny jiné motivy. Jde například o předkřesťanskou mytologii, sochu T. G. Masaryka nebo dokonce alegorii výrobního zaměření velké průmyslové firmy.

Ještě před vstupem do areálu paskovského zámku před budovou předzámčí se nacházejí barokní pískovcové sochy sv. Šebestiána a sv. Floriána. Ústřední seznam kulturních památek zasazuje jejich vznik do poloviny 18. století. Pořízení by proto mohlo být spojováno se štědrostí tehdejší paskovské paní Marie Pauly von Fürstenbusch. Sochy byly restaurovány v roce 2014 akademickým sochařem Jakubem Gajdou, který o rok později restauroval i pískovcový portál s erbem rodu Stolbergů. Portálem se prochází dále k budově zámku a do zámeckého parku.

Před východním křídlem zámku můžeme obdivovat skupinu soch antických bohyň. Pokud se postavíme zády k zámecké budově, pak zleva doprava jde nejprve o kopii sochy Athény, bohyně moudrosti a vedení válek, a dále již o originály soch Niké, bohyně vítězství, Tyché, bohyně šťastné náhody, a Eris, bohyně svárů a rozbrojů. Mezi nimi a budovou zámku stojí socha lva, která původně sloužila jako zámecký vodotrysk. První tři sochy jsou vápencové, socha Eris a lev jsou vytesány z odolnějšího pískovce. Více ohrožené vápencové sochy byly již restaurovány, a sice Niké v roce 2018 a Tyché v roce 2020. Práce provedl Jakub Gajda, v podstatě již dvorní restaurátor zámku Paskov. Než opustíme paskovský park, určitě je dobré se ještě zastavit u ostrůvku na umělém toku nazývaném Říčka. Na něm se nachází socha řeckého hrdiny Herkula (resp. Hérakla), která byla Jakubem Gajdou restaurována v roce 2021. I zde byly použity již zmíněné materiály. Zajímavé však je, že v kombinaci. Samotná socha je z vápence, její podstavec naopak z pískovce. Pokud jsme vzpomenuli kopii, nemůžeme zapomenout u sochy Athény i na její originál. Ten se nachází v atriu zámku, kde pod pomyslným dohledem řecké bohyně probíhají svatební obřady, koncerty i jiné společenské akce. Originálům soch v parku a atriu je přisuzován vznik na konci 18. století. V této souvislosti je mohl s velkou pravděpodobností nechat zhotovit hrabě Josef Antonín František Mitrovský z Nemyšle. V této době je mohli obdivovat i generál Laudon nebo arcivévoda Karel Habsburský, pro které byl Mitrovský jako generál rakouské armády odpovídajícím společenským partnerem a hostitelem.

Ke křesťanským patronům připomenutým v Paskově formou soch se můžeme vrátit na Náměstí. Od roku 1780 jej ve stylu pozdního baroka zdobí pískovcová socha sv. Floriána, patrona hasičů či kominíků. Její pořízení financoval Jan Lísek, majitel hostince U Černého orla.

Z mnohem novodobější historie pochází socha prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Umístěna byla nejprve před novou budovou měšťanské školy v r. 1929. Podle předlohy předního prvorepublikového kubistického sochaře Otty Gutfreunda ji vytvořil olomoucký sochař J. Doležal. Od roku 1990 se nachází před budovou dnešního městského úřadu.

Nejmladší plastikou v Paskově je kovová alegorie „Celulozy“ z období socialistického realismu. Byla instalována počátkem 80. let minulého století před areálem ředitelství paskovské celulózky (nyní Lenzing Biocel Paskov).